Na co mám nárok při dopravní nehodě

V první řadě je vždy nutné se postarat o ošetření zraněných a přivolat záchrannou službu, pokud to situace vyžaduje. K dopravní nehodě, při které došlo ke zranění, je navíc vždy nutno přivolat policii, tuto povinnost stanoví stanoví zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Další postup můžete již konzultovat s asistenční linkou pojišťovny.

Po nezaviněné dopravní nehodě vzniká poškozeným celá řada nároků, které mohou souviset jak s majetkovou škodou, tak s újmou na zdraví. Mezi nejčastější nároky patří bolestné, ztížení společenského uplatnění, ošetřovné a náklady spojené s léčením, nárok na ušlý příjem, odčinění duševních útrap, další nemajetková újma nebo náhrada škody na majetku.

Odškodnění z povinného ručení nárokuje poškozený vůči pojišťovně, u které je pojištěno vozidlo, jehož provozem byla nehoda způsobena. Zjednodušeně řečeno vůči pojišťovně, u které má viník nehody sjednáno povinné ručení. Pojistnou událost je možné nahlásit bezprostředně po dopravní nehodě, příslušnou pojišťovnu lze vyhledat dle SPZ vozidla na webových stránkách České kanceláře pojistitelů.

Správní řízení probíhá na obecním úřadě obce s rozšířenou působností podle místa dopravní nehody a postupy správního orgánu upravuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. V případě dopravní nehody se ve správním řízení jedná pouze o posouzení odpovědnosti viníka za spáchaný přestupek, tedy, zda viník porušil pravidla stanovená zákonem. Správní orgán nerozhoduje o náhradě škody.

V případě zamítnutí nebo krácení pojistného plnění ze zákonného pojištění, jako je například povinné ručení, je vhodné konzultovat své nároky se specialisty a na pojišťovnu se obrátit prostřednictvím právního zastoupení. U pojištění soukromého typu je potřeba ověřit konkrétní pojistné podmínky a dle toho zvážit další postup. V obou případech vám můžeme pomoci.

Vzhledem k různému typu nároků, které poškozeným po dopravní nehodě mohou náležet, není na tuto otázku jednoznačná odpověď. Obecně hovoříme o tříleté promlčecí lhůtě, ovšem s tím, že pro jednotlivé nároky může být počátek běhu této lhůty stanoven v jiný okamžik. Například při náhradě za ztížení společenského uplatnění je nutné určit, kdy došlo k ustálení zdravotního stavu.

Spolujezdec, který utrpěl při dopravní nehodě zranění, má z principu nárok na plné odškodnění jako poškozený řidič, a je jedno zda byl spolujezdcem poškozeného nebo viníka nehody. Může se tedy jednat například o bolestné, odškodnění za ztížení společenského uplatnění, nárok na ušlý příjem, ošetřovné a nároky spojené s léčením, odškodnění za duševní útrapy a další nemajetkovou újmu.

V případě dopravní nehody a uplatňování nároků ze zákonného pojištění hovoříme místo o trvalých následcích o takzvaném ztížení společenského uplatnění. Odčinění za doživotní omezení v pracovním, osobním nebo společenském životě doporučujeme vždy řešit s odborníky, neboť ohodnocení a způsob výpočtu toho nároku není rozhodně jednoduchou záležitostí.

Regresní nárok pojišťovny je jinými slovy řečeno právo pojistitele na úhradu částky vyplacené poškozenému, kterou následně vymáhá po původci škody. V případě dopravní nehody může být regresní nárok uplatněn například v situaci, kdy její viník řídil pod vlivem alkoholu, ztížil či znemožnil řádné šetření nehody nebo způsobil újmu úmyslně. Další případy uvádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.

Podle zákona o silničním provozu jsou účastníci dopravní nehody v případech, kdy nevznikne povinnost oznámit nehodu policii, povinni sepsat společný záznam o dopravní nehodě s danými náležitostmi. Ačkoli přesná podoba záznamu není závazně stanovena, doporučujeme využít evropský formulář, který vám pomůže k tomu, abyste při zápisu nezapomněli na povinné informace.